Mikroregion Dačicko - Infrastruktura a doprava

Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích v souvislosti s rozvojem jen tzv. střediskových obcí značně zanedbáván. Určitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán jen u větších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybaveností oproti vesnickým lokalitám. I když nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí mělo státní vlastnictví a limitovaný způsob investičních prostředků.

Vodohospodářská infrastruktura

Situace v oblasti vodohospodářské infrastruktury je v jednotlivých obcích rozdílná. Z hlediska zásobování pitnou vodou nejsou na území mikroregionu žádné větší potíže. Veřejný vodovod se nenachází pouze v obcích Dobrohošť a Županovice, kde obyvatelé čerpají pitnou vodu z vlastních zdrojů (studní). V Báňovicích je místní vodovod, ale ve špatném stavu.

Obecně je možné říci, že ve většině případů pokrývá veřejný vodovod potřeby obyvatel obcí mikroregionu, jednotlivé místní části pak v některých případech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že vybudování veřejných vodovodů i v těchto osadách by mělo být předmětem zájmu každé obce, protože ne ve všech případech mají studně potřebnou vydatnost vody.

V oblasti kanalizace a čištění odpadních vod na území mikroregionu není situace ideální. Převážná většina menších obcí není napojena na veřejnou kanalizaci a funguje zde pouze odvod odpadních vod do jímek na vyvážení. Větší sídla mikroregionu mají realizovány kanalizační soustavy s odpovídajícími čistírnami odpadních vod, nedostatečně jsou řešeny malé zdroje znečištění (obce s počtem obyvatel menším než 1 000), kde převládá individuální čištění odpadních vod, nebo je odkanalizována jen část obce. Situaci je proto třeba řešit a zavádět kanalizaci i do menších osad regionu, limitující v tomto směru ovšem jsou finanční prostředky.

Odpadové hospodářství

Situace v oblasti svozu tuhého domácího odpadu je rozmanitá. Hlavním svozcem odpadu je firma A.S.A. se sídlem v Dačicích. Firma A.S.A. také zabezpečuje svoz nebezpečného odpadu. Dalšími firmami, které v mikroregionu zajišťují svoz odpadu, jsou TS Moravské Budějovice, Technické služby Telč, Tesco Jindřichův Hradec, s. r. o. (vlastní sběrný dvůr), Čech – odpady. Na základě zjištěných informacích je možné říci, že situace v oblasti odpadového hospodářství je na dobré úrovni.

Energetická infrastruktura

Z pohledu zásobování obcí elektrickou energií nejsou v daném regionu žádné větší problémy, dominantní postavení na trhu poskytovatelů elektrické energie má podnik JČE - Jihočeská energetika a.s. Plyn je zaveden pouze do jedné třetiny obcí. Napojení jednotlivých menších sídel a objektů v obcích na plynovod je otázkou spíše finančního charakteru. Páteří plynofikovaného území regionu je tranzitní plynovod, který protíná mikroregion směrem od Dačic, vede přes Lodhéřov, kde je současně i regulační stanice a pokračuje dále směrem na Veselí nad Lužnicí. Jednotlivé plynovody, které v mikroregionu tvoří poměrně hustou síť, jsou napájeny vysokotlakým plynovodem DN 400 Č. Budějovice – Obrataň, který zásobuje převážnou část východní části Jihočeského kraje. Veškeré plynovody jsou ve správě společnosti Jihočeská Plynárenská a.s., Jihomoravské plynárny Brno a Jihomoravské plynárenské, Třebíč. Plynofikovány jsou obce Báňovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Dačice, Horní Meziříčko, Peč, Slavonice, Staré Hobzí, Studená a Třebětice, % napojení obyvatel je různé (od 90% v obcích Dačice a Studená do 30% v obcích Třebětice a Staré Hobzí). Nově se buduje plynovod v obcích Budeč, Budíškovice a Horní Slatina.

Telekomunikační infrastruktura

Telekomunikační sítě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, většina obecí má také veřejnou telefonní stanici (kromě Heřmaneče a Županovic). Přestože je na území mikroregionu dostatečné množství vysílačů (zastoupení mají všechny tři u nás působící společnosti), objevují se v některých oblastech mikroregionu problémy s dosahem signálu poskytovatelů mobilních telefonních služeb. Je to především charakterem krajiny v některých částech mikroregionu. Procento domácností v obcích a jejich částech, které mají zavedenou pevnou telefonní linku, se pohybuje od 8 do 100 %. Naproti tomu u internetového připojení je situace zcela jiná. Obecní úřady většiny obcí mikroregionu mají možnost připojení na internet. Jeho kvalita je však různá. Procento domácností, které mohou využívat internetového připojení je v rozmezí od 2 % do 80 %. Je tedy možné říci, že se jedná o stav, v porovnání se zeměmi EU, nedostatečný.

Doprava a dopravní obslužnost

Silniční doprava a síť silnic

Důležitou silnicí I. třídy, která ovšem mikroregionem prochází zcela okrajově, je silnice I/23 J.Hradec – Studená – Telč – Třebíč – Brno. Je doplňkovým tranzitním tahem vedle dálnice D1 z jižních Čech na Vysočinu a jižní Moravu, z toho důvodu je hodně využívána především nákladní dopravou.

Mikroregionem dále prochází hustá síť silnic II. a III. třídy ve správě Správy a údržby silnic Jihočeského kraje, středisko Dačice. Nejvýznamnější jsou silnice II/151 Kunžak – Dačice – Moravské Budějovice, II/152 Nová Bystřice – Slavonice – Staré Hobzí , II/406 Telč – Dačice – Slavonice, II/409 Studená – Český Rudolec – Slavonice a II/408 Dačice – Jemnice – Dešná. Menší význam těchto silnic ovšem ukazuje na vyloženě okrajovou polohu mikroregionu Dačicko v rámci Jihočeského kraje.

Ostatní části mikroregionu jsou protkány sítí komunikací III. třídy a místními komunikacemi, které zabezpečují dopravní obslužnost i těch nejmenších obcí a jejich místních částí.

Autobusová dopravní obslužnost

Autobusová obslužnost mikroregionu je na dostatečné úrovni, spoje zajišťují zejména dopravu zaměstnanců a dětí do škol. Obce přispívají na systém dopravní obslužnosti Jihočeskému kraji. Dopravu zajišťují převážně autobusy ČSAD Jindřichův Hradec a ČSAD Jihotrans, dálkové spoje i autobusy společností z jiných krajů (Vysočina ad.). Některé okrajové obce mikroregionu se potýkají s problémy nedostatečného počtu spojů (zejména pro děti, které dojíždějí do škol mimo obec). Především v odpolední době a o víkendech je v těchto obcích počet spojů skutečně velmi malý (v některých místních částech nulový) a je nutné řešit tuto situaci použitím vlastního vozidla. Jedná se však pouze o výjimečné případy. Významným faktorem dopravní obslužnosti v regionu jsou aktivity dopravní firmy Štefl Dačice, která zajišťuje obslužnost malých obcí v mikroregionu – školní autobusy, doprava turistů. Tato firma zajišťuje i městskou dopravu v Dačicích. Venkovské linky jsou zařazeny do systému dopravní obslužnosti podporovaného Jihočeským krajem.

Železniční doprava

Mikroregionem prochází regionální trať č. 227 Kostelec u Jihlavy – Telč – Slavonice. Trať je ve Slavonicích ukončena, takže její význam pro regionální dopravu je minimální. Její význam se zvýší po plánovaném propojení do Dolního Rakouska ve směru Fratres – Waldkirchen. Trať se pak může stát významnou tepnou osobní i nákladní dopravy, která by mohla posílit zaměstnanost a místní podnikání v regionu.

Stav komunikací

Stav komunikací v jednotlivých částech mikroregionu vykazuje značné rozdíly, což je dáno i polohou některých obcí na dopravních tazích celokrajského významu, na rozdíl od menších obcí s polohou okrajovou, nemajících význam pro dopravu ve větším spádovém území.

V nejlepším stavu se nachází komunikace I. třídy I/23, která prochází územím mikroregionu a je ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR. Komunikace II. třídy jsou rovněž v poměrně dobrém stavu, kromě některých úseků (II/406 Peč – Dolní Bolíkov), u kterých předpokládá jejich majitel Jihočeský kraj rekonstrukci.

Nejhorší situace je u místních komunikací, které jsou v majetku obcí. Obce spravují místní komunikace v délkách od 2 do 80 kilometrů, přičemž zhruba 50 až 80 procent těchto cest vyžaduje určitý stupeň rekonstrukce. Jedná se většinou o problematiku silnic s nezpevněným povrchem, u nichž mají již obce navrženy úpravy, chybí na ně pouze finanční prostředky. Dále se jedná například o osázení krajnic komunikací vyšší zelení v zájmu zachování venkovského charakteru krajiny.

Cyklodoprava

Dačicko má vzhledem k charakteru území, na kterém se rozkládá, poměrně vhodné podmínky pro rozvoj cyklodopravy. Hustá síť pozemních komunikací, atraktivní příroda s množstvím zajímavostí a kulturních památek a pahorkatinná oblast s nepříliš velkým převýšením – to vše jsou reálné předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Kromě topografie mikroregionu je pro cyklistickou dopravu optimální i vzdálenost mezi obcemi mikroregionu a centrem oblasti – městem Dačice, které samo o sobě představuje turisticky atraktivní destinaci. Všechny výše jmenované předpoklady předurčují rozvoj sítě cyklotras v mikroregionu Dačicko k úspěchu.

Cyklistická doprava má na Dačicku dobré podmínky rozvoje z důvodu:

• Zdravého životního prostředí regionu
• Zvyšujícího se zájmu turistů i místních obyvatel o cyklistiku, zdravý životní styl
• Kvalitní a široké nabídky turistických atraktivit a cílů – přírodních a historických památek
• Síť vyznačených místních cyklotras, existence projektů na značení cyklotras v územích, kde cyklotrasy dosud vyznačeny nejsou
• Existence dálkových a regionálních cyklotras propojujících Jihočeský kraj se sousedními kraji a a zemí Dolní Rakousko

Faktory brzdící rozvoj cyklistické dopravy:

• Špatný povrch komunikací, po kterých jsou cyklotrasy vedeny, chybějící nebo zničené značení tras
• Nedostatek finančních prostředků na obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras
• Nedostatek kvalitních produktů v cestovním ruchu a v cykloturistice zvlášť
• Nedostatek doprovodných služeb – půjčovny a opravny kol, stravování a ubytování v malých obcích, vybavení mobiliářem, informačními tabulemi apod.

Základní směry rozvoje cyklistické dopravy:

• Zajistit rovnoměrné doznačení sítě cyklotras dle existujících návrhů a projektů v územích, kde chybí značení cyklotras v terénu
• Zajistit postupné vybavení cyklotras mobiliářem, zlepšit informovanost cyklistů v terénu
• Zajistit finanční prostředky a zdroje (programy EU, státní rozpočet, Klub českých turistů, města, obce, krajský úřad, centrála cestovního ruchu, sdružené prostředky podnikatelů, sponzorů apod.) na postupnou obnovu a údržbu značení a povrchů cyklotras v místech, kde jsou vážně narušeny (povodně 2002, následky mrazů, vandalové apod.)
• Podporovat doprovodné služby cyklistům – opravny, půjčovny apod.