Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Svátek má Filip

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Datum a čas

Dnes je sobota, 26. 5. 2018, 19:48:06

Anketa

Jak se Vám líbí webové stránky mikroregionu?

Celkem hlasů:
1341
Hlasování začalo:
1. 6. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Obsah

 

Co nového v obci?

Do Řečice se v sobotu sjeli fanoušci traktorů

Rachot motorů, nablýskané stroje, vychlazené pivo a ampliony plné rockové muziky. Ne, nejedná se o žádný motorkářský sraz. V Řečici nedaleko Dačic si dali dostaveníčko majitelé trochu jiných vozidel. Na již pátý ročník Traktortriády se sjely desítky lesních i zemědělských traktorů od těch  nejmodernějších, přes nefalšované domaděly až po nostalgii vzbuzující veterány, z nichž některé díky péči nadšenců vypadaly, jakoby zrovna opustily výrobní linku.To, co původně začalo jako komorní akce, již u piva vymyslelo několik místních, postupem přerostlo v podnik opravdu monstrózních rozměrů, který si nenechaly ani letos ujít stovky návštěvníků. "Ze začátku to byl spíš jenom takový hec a první ročník jsme dělali v osmi lidech. To už by teď bylo nepředstavitelné a na organizaci se podílí asi čtyřicet pořadatelů," říká jeden z duchovních otců Traktortriády Petr Šabatka. Dávno již také neplatí, že by se jednalo jen o setkání traktoristů z okolních vesnic, i když ti samozřejmě převažují. "Jsou tady i tací, kteří za námi přijíždějí z Prahy nebo z Kolína," konstatoval pořadatel. Mezitím v depu panoval čilý ruch, řidiči dělali poslední úpravy a chystali se na zahajovací spanilou jízdu. K vidění byly nejen obligátní Zetory, ale také opravdové kuriozity, které ostatně provázejí Traktortriádu už od jejího vzniku, takže srdce znalce se tetelí radostí. "Jeden z nejzajímavějších traktorů jsme tady měli předloni a přijel z Třeboně. Jednalo se o opravdu velkou stavbu, kterou měla na svědomí taková partička nadšenců z Třeboně. Byl to traktor s podvozkem z Ify a poháněl jej šestiválcový véčkový motor z tatrovky. Byl to opravdu hodně nestandardní stroj a tak trochu blázen byl i jeho řidič, který divákům přichystal vážně parádní podívanou," vzpomíná Petr Šabatka. O lahůdky ale nebyla nouze ani tentokrát. Patřil k nim například i nádherně zrenovovaný Ford Son, za jehož volant usedl Ladislav Vítek. "Jsou to traktory, které kdysi vyráběl Fordův syn, dnes už ta značka neexistuje, ale pokračovatelem je společnost New Holland," přiblížil rodokmen svého plechového miláčka Ladislav Vítek, který jej nevlastní dlouho. "Koupil jsem ho od kamarádky, ta jej dovezla z Rakouska. Potom jsme na něm pracovali s mým otcem a od března jsme na tom každý strávili zhruba 250 hodin," popisuje nelehkou renovaci. V Řečici ale nešlo v sobotu jenom o krásu a všechny stroje nakonec musely prokázat své schopnosti a jejich řidiči poměřili síly na závodní trati plné překážek a úkolů.


Pěvecké sbory se sešly ve Velké Lhotě

V horním kostele Evangelického tolerančního areálu ve Velké Lhotě se uskutečnilo Dostalíkovo sborové jaro, 3. ročník nesoutěžního finále pěveckých sborů s účastí odborné poroty. Sešli jsme se tedy již potřetí, abychom vzpomenuli odkazu nestora českého sborového umění Jaroslava Dostalíka a zazpívali jemu pro počest a posluchačům i sobě pro radost. Evangelický toleranční areál byl rozezvučen zpěvem a snahu pěveckých sborů sledovala bdělým okem a pozorným sluchem odborná porota, jejímž úkolem nebylo vyhlašovat pořadí sborů ani hledat téměř neslyšitelné chybičky, ale především motivovat do další práce a nastínit možnost dalšího vývoje a zlepšování sborů. Tak si to kdysi při návštěvách ve Velké Lhotě, u nás doma, přál "náš pan Dostalík", kterému ale již nebylo dopřáno zasednout v porotě. Hostitelem a účastníkem festivalu byl domácí komorní pěvecký sbor Festivia Chorus pod vedením sbormistryně Jitky Čudlé a pozvání přijaly tyto sbory: Komorní pěvecký sbor Domino Tábor (spormistr Jakub Smrčka), Ženský pěvecký sbor Mladost Brno (sbormistr Stanislav Smoček), Dětský pěvecký sbor Canzonetta  České Budějovice (sbormistryně Petra Nová), Ženský pěvecký sbor Gloria Brunensis (sbormistryně Natalia Chirilenco), Pěvecké sdružení Campanula Jihlava (sbormistr pPvel Jirák). V odborné porotě pracovali Martin Franze - Brno, Jarmila Jalůvková - Mladá Boleslav, Petra Nová - České Budějovice. Každý sbor se prezentoval vybraným patnáctiminutovým programem, v samotném závěru spojily své hlasy všechny zúčastněné sbory a zazpívaly společně poslední dvě skladby festivalu. Zpívalo dvě stě zpěváků a zpěvaček. Po skončení oficiální části se sbory setkaly v sále základní školy ve Velké Lhotě, kde členové domácí Festivie připravili pro své hudební přátele pohoštění. Zde také došlo na navázání nových osobních kontaktů, na vzájemná pozvání ke koncertní činnosti a došlo také k setkání poroty s jednotlivými sbormistry. Úroveň všech sborů byla hodnocena hodně vysoko a sbormistři si pochvalovali setkání s porotou, které bylo pro všechny opravdu přínosné a podnětné do další práce. Před odjezdem sborů do svých domovů došlo i na neformální zpívání lidových písní, sbory zazpívaly i něco málo ze svého repertoáru a bylo nám spolu opravdu moc dobře. Nezbývalo než doufat, že pan Jaroslav Dostalík, i se svou nepostradatelnou bílou taktovkou, na nás shlíží ze sbormistrovského nebe a že jsme mu snad udělali radost. Především jsme ale udělali radost našim posluchačům (to víme z jejich reakcí) a též sami sobě navzájem. A to je to nejdůležitější. Závěrem se sluší a patří poděkovat všem, bez jejichž pomoci bychom se při přípravě této akce neobešli. Svou vstřícností nám v případě zajištění prostor v ZŠ Velká Lhota pomohli starosta obce Volfířov Ladislav Bartušek a ředitel ZŠ ve Velké Lhotě Milan Hřava. S dalšími organizačními záležitostmi nám pomohly Radka Malá a Iva Doležalová s rodinami, občerstvení během dne velmi dobře zajistili manželé Prokopovi z Bílkova a všestranně nám pomohl Jan Solař se svými syny a přáteli. Rozhodně ale musím poděkovat za příkladnou práci všem členům sboru Festivia Chorus, každý se na přípravách akce a jejím průběhu podílel dle svých nejlepších schopností a možností. Abychom mohli uskutečňovat podobné akce i v tomto roce, za to patří poděkování všem našim partnerům a sponzorům. Děkujeme všem za podporu našich kulturních aktivit a děkujeme také všem našim mecenášům, kteří si i přes svoji pomoc nepřejí být jmenováni. A protože i ve sborové činnosti dochází časem k obměně členů, nabízíme nyní 2 až 3 případným zájemcům o sborový zpěv možné členství ve sboru Festivia Chorus. Nemějte obavy nás kontaktovat (komorak@atlas.cz, www.festivia.cz, mobil: 724175480), přijďte nebo přijeďte se po dohodě podívat na naši pravidelnou zkoušku do Velké Lhoty. Na všem ostatním se můžeme dohodnout osobně. Na nové zájemce se opravdu těšíme.


Studánka V Pivničkách je studánkou Vysočiny 2014 

Studánka V Pivničkách nedaleko osady Poldovka u Telče na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny se stala vítězkou osmého ročníku ankety Studánka Vysočiny roku 2014. Tu vyhlašuje každoročně občanské sdružení Zelené srdce a letos ji ve veřejném hlasování podpořilo 286 hlasujících. Studánka není na značené turistické cestě, přesto si k ní najde cestu mnoho lidí. „Tím, co je k ní láká, je dřevěný panáček Cibulník, do kterého přitéká voda ze studánky samospádem a po zmáčknutí nosu mu z pusy vytéká do dřevěného korýtka,“ vysvětluje Pavel Koubek proč vyhrála právě tato studánka.


Na druhém místě se s počtem 201 hlasů umístila dvojice studánek BarborkaVitulka pramenících nedaleko Tří Studní na Žďársku. Studánky proslavil Bohuslav Martinů, který zde složil kantátu Otvírání studánek. Na třetím místě se s podporou 48 hlasů umístila Marhanova studánka z chatové osady Okrouhlík u Čížova na Jihlavsku. Cílem ankety, která bude pokračovat i v příštím roce, je podle slov Pavla Koubka upozornit na krásná místa na Vysočině, mezi které studánky bezesporu patří, ale také na jejich stav, který je v některých případech žalostný. Vítězná studánka bude označena cedulkou a její navrhovatel získá novou knihu o studánkách na Vysočině, která vyjde během několik týdnů.